Otázky k četbě textů v semináři

Hobbes otázky k Leviathanovi (1651):

  1. Zkuste vlastními slovy shrnout Hobbesovo vysvětlení o tom, proč je pro jednotlivce výhodné a nutné, aby opustil přirozený stav a vzdal se přirozeného práva.
  2. Proč nemá v přirozeném stavu nikdo mocenskou převahu nad ostatními?
  3. Jak Hobbes vysvětluje v kapitole 13 metaforu „války všech proti všem“?
  4. Jaký je rozdíl mezi prvním přirozeným právem a prvním přirozeným zákonem?
  5. Je člověk pohnut k míru ctnostmi nebo vášněmi? Najděte v textu kterými.
  6. Jsou Hobbesovy přirozené zákony v rozporu s desaterem, nebo s evangeliem?
  7. Jaké výhody získá člověk opuštěním přirozeného stavu?
  8. Jaká jsou práva člověka-občana po uzavření smlouvy o poddanství?
  9. Vyskytuje se u Hobbese teze o třech oddělených pravomocí státu (moc výkonná, zákonodárná, soudní)?

 

Obnovené zřízení zemské (1627)

Číst: zákonodárná pravomoc bod A VIII; písemný proces bod C1; právní kontinuita bod R 31; postavení nevolníků Q 1-21 + Q 61 + T 1-30 ; pravidla dědictví O 1-28; disciplinace tuláků Y I-XIV

  1. Smějí se stavové podílet na vydávání nových zákonů?
  2. Čím je podmíněno propuštění nevolníka?
  3. Zahrnují pravidla výkonu trestního práva v čl. T 1-30 zákaz vrchnostem trestat nevolníky na hrdle? Co přesně jim zakazují?
  4. Jakým zákazem je chráněno dědické právo nevolníků?

 

Ratio studiorum (1599) – základ jezuitské výuky 17.-18. stol.

  1. Jaké přírodovědné disciplíny a jaké jazyky zahrnuje jezuitská výuka? Srovnejte je v pořadí, v jakém se mají učit od prvního ročníku až po konec studia (srov., obsah/contents + s. 40-41 instrukce pro filozofii)
  2. Jak jsou v instrukci pro profesory vyšších fakult vymezeny škodlivé názory, které nemají učit? (s. 25ad., body 5-8)
  3. Co radí Ratio profesorovi písma svatého ohledně využití judaismu? Pokud nejsou zakázány, tak čím je jejich využití omezeno? (s. 31, body 9-10)
  4. Co radí Ratio profesorovi scholastické teologie ohledně využití nauk Tomáše Akvinského? Uveďte, z jakého řádu Tomáš Akvinský pocházel? Pokud ho nedoporučuje následovat ve všem, čím je využití jeho nauk omezeno? (s. 34, body 2-5) Z jakého Tomášova díla mají profesoři vycházet? (s. 35)
  5. Jezuité byli obviňováni z toho, že propagovali laxní kazuistickou morálku (zvanou někdy probabilismus), která umožňovala zpětně ospravedlnit jakékoli jednání. Jaký postup radí Ratio profesorovi kazuistiky (cases of conscience) ? Co říká o ospravedlnění pravděpodobného jednání (probable)? (s. 37-39, body 5-7)
  6. Co říká Ratio profesorovi filozofie o místu filozofie v celkovém sledu studia? Co mu předchází a co po něm následuje? (s. 40, bod 1)
  7. Jak Ratio profesorovi filozofie vymezuje jeho přístup k Aristotelovi? Podle jakého pravidla má vybírat, co je povoleno a co je škodlivé? (s. 40, body 2-5)
  8. Které disiciplíny zahrnuje filozofický kurz a z kterých Aristotelových knih se mají tyto disciplíny učit? (s. 41-42, bod 7)
  9. Z jakého Aristotelova díla má vycházet ve výuce profesor Morální filozofie? (s. 45, bod 1)
  10. Z jakého starověkého filozofa má vycházet profesor matematiky? (s. 46, bod 1-2)

Ratio studiorum (1599) angl překlad: https://www.bc.edu/sites/libraries/ratio/ratio1599.pdf

 

Locke: Otázky k Druhému pojednání o vládě (1690):

(v písemném vyhotovení během karantény doplňte k ot 2-8 odkazy na §)

  1. Odvoďte z Lockeových námitek, jak jeho oponent (Filmer) ospravědlňoval absolutní monarchii.
  2. K pochopení Lockeova pojetí přirozeného a občanského stavu: Vysvětlete, proč podle Lockea absolutní monarchie není ještě občanským stavem. Jaké jsou hlavní úlohy státu (ve prospěch občana)? (kap. IX)
  3. Nauka o oddělených státních pravomocích se často spojuje s Lockem, ale má u různých autorů různé varianty. Jaké pravomoci státu rozlišuje Locke?
  4. Jaký je dle Lockea původ výkonné, soudní  pravomoci v přirozených právech člověka, která měl v přirozeném stavu?
  5. K otázce společenské smlouvy je nutný dostatečný souhlas. Jak jej Locke objasňuje?
  6. Jaké typy státu Locke rozlišuje? A dává některému přednost? (kap. X)
  7. Jak stanoví Locke vzájemnou nadřazenost a podřazenost tří hlavních pravomocí státu a proč právě takto? (kap. XIII) Proč musí být tyto pravomoci odděleny?
  8. Co chápe Locke pojmem „vlastnictví“ (property)? Garantuje jeho vize přechodu z přirozeného stavu nějaká přirozená lidská práva? Pokud ano, jaká?
  9. Jak byste srovnali myšlenky Lockea a Hobbese? Lišili se, popírali, psali oba o něčem jiném, nebo na sebe navazovali?

 

Locke: Otázky k dopisu o toleranci (1690)

  1. V čem se odlišují pravomoci státu a církve vůči jednotlivci? Locke odlišuje obojí na základě jakési dělby práce mezi oběma – poznejte, v čem se liší jejich oblasti činnosti. Jaké prostředky pro ovlivňování jednotlivce jsou církvi odepřeny, zatímco stát je používat může?
  2. Jaká práva má jednotlivci garantovat stát? Doložte v textu.
  3. Které náboženské skupiny by stát dle Locka neměl tolerovat a proč?
  4. Podle kterého principu se pozná, kdy je stát oprávněn použít násilí (a to i vůči církvím)?
  5. Řekli byste závěrem, zda Locke toleruje církve, nebo spíše individuální náboženství disidentů mimo církve?

 

Jean-Jacques Rousseau: Otázky k Společenské smlouvě (1762)

  1. Z kolika knih se skládá dílo O společenské smlouvě?
  2. Proč je Rousseau nespokojen s výkladem autorů přirozeného práva a kterého z nich cituje jménem? Rozeznává jednu společenskou smlouvu nebo několik? (kniha I , kap. 5-7, kniha III, kap. 16)
  3. Co získává člověk přechodem z přirozeného a občanského stavu? (kniha I, kap. 8)
  4. Jak Rousseau vysvětluje rozpor mezi tím, že svoboda jednotlivce má být v občanském stavu zachována a zároveň má být omezena zákony? (kniha I, kap. 8)
  5. Jak zachová Rousseau svobodu občana, když má svrchovaná moc zůstat nedělitelná? (kniha II, kap. 1-4)
  6. Co je obecná vůle (volonté générale)? Je pravda, že Rousseau tímto výrazem obhajuje despocii (totalitu), nebo najdete v textu argumenty, které to vyvrací? (kniha II kap. 3, kap. 6, kniha IV, kap. 2)
  7. Doporučuje Rousseau demokracii jako nejvhodnější typ „vlády“? Pokud ne, tak jaký typ „vlády“ se mu zdá nejlepší? (kniha III, kap. 2-7)
  8. Vychází Rousseau při určení ideálního typu státu z všeobecně platného ideálu či všeobecně platného principu, nebo se domnívá, že každému klimatu je vhodný jiný typ státu? (kniha II, kap. 8-9, kniha III, kap. 8)
  9. Uznává Rousseau rozdělení pravomocí státu ? (kniha III, kap. 1)
  10. Rousseau počítá s volbami, ale mají občané volit poslance parlamentu (tj zákonodárné moci) nebo někoho jiného? (kniha III, kap. 15, kniha IV, kap. 2-3)
  11. Je Rousseauovo pojetí „občanského náboženství“ (kniha IV, kap. 8) porušením náboženské svobody? V čem se podobá jeho pojmu „občanské svobody“?

 

Reformy Marie Terezie a Josefa II.

Všeobecný školní řád 1774 (český překlad)

Preambule: „Vzhledem k tomu, že nám na ničem nezáleží tak, jako na skutečném dobru našich zemí, všimli jsme si, že výchova mládeže obojího pohlaví, jakožto nejdůležitější základ skutečného štěstí našich národů, vyžaduje zvláštní pozornosti. Tato otázka upoutala naši pozornost zvláště proto, že na výchově a správném vedení v raných letech závisí veškerý budoucí život každého člověka i způsob myšlení celého lidstva.“

Povinná školní docházka: § 12 „Děti obojího pohlaví, jejichž rodiče či poručníci ve městech nemají vůli či majetek na to, aby vydržovali vlastního domácího učitele, patří bez výjimky do školy, a sice jakmile začnou 6tý rok života, odkdy musí navštěvovat německé školy dokud se zcela nenaučí předměty nutné pro jejich budoucí stav či povolání: což se stěží pořádně dokáže před 12tým rokem jejich života, když začaly v 6tém, nebo po 6tém roce; proto bychom rádi viděli, kdyby rodiče pustli svoje děti do německých škol aspoň 6 nebo 7 let. Mohou je podle vůle či potřeby navštěvovat i déle; když ale někdo odejde na studia nebo opustí školu před 12tým rokem, pak musí při veřejné zkoušce prokázat a od školního dozorčího získat písemné vysvědčení o tom, že se vše nutné dobře naučili.

Kde to příležitost dovolí, aby dívky měly vlastní školy, měly by je dívky navštěvovat a vzdělávat se tam také, když to půjde, v šití, pletení a jiných věcech přiměřených jejich pohlaví; kde ale nejsou zvláštní dívčí školy, musí chodit do společné školy, avšak ne společně s chlapci, nýbrž mají sedět odděleně na zvláštních lavicích a budou s chlapci aspoň společně vzděláváni, s nimiž se zároveň naučí vše, co se hodí pro jejich pohlaví.“

 

Toleranční patent 1781

http://kostel-evang.webzdarma.cz/tolpat/tolpat.htm

Patent o zrušení nevolnictví 1781

https://zskaznejov.webnode.cz/products/a1781-patent-o-zruseni-nevolnictvi/

Otázky:

  1. K školní docházce: Co je dle preambule základem štěstí v úvodu?
  2. Vztahuje se text patentu jen na chlapce, nebo na obojí pohlaví?
  3. Kdo je vyňat z povinnosti posílat své děti do školy?
  4. V jakém věku má docházka začínat a na jak dlouho je vymezena?
  5. K Tolerančnímu patentu: Zdůvodňuje ho Josef II. svobodou svědomí, nebo hospodářskými účely?
  6. Které tři náboženské skupiny jsou zahrnuty?
  7. Jak rozumíte výrazu nesjednocení Řekové?
  8. Jaké kritérium musí být splněno, aby mohli nekatolíci založit v obci sbor?
  9. Jaká omezení pro modlitebny jsou uvedeny v bodě 1?
  10. Platí evangelické duchovní stát, nebo sbory samy?
  11. Při srovnání patentu o nevolnictví s bodem 7 v tolerančním patentu, jaké shodné hospodářské svobody se zde objevují?
  12. Patent o nevolnictví: Zdůvodňuje ho Josef II. etickými ohledy, nebo hospodářským účelem, nebo obojím? Vypište jakými.
  13. Má být cílem patentu nastolení svobody, nebo nějaké mírnější podoby poddanství? Jaká země je tu dána za vzor?
  14. Jaké svobody jsou uděleny v bodech 1-3?

 

Vznik USA a původ lidských práv

  1. Pokud Georg Jellinek odmítá názor, že lidská práva mají původ v evropském osvícenství, či přirozeném právu, v čem vidí jejich původ?
  2. V čem se výčet lidských práv Deklarace nezávislosti liší od lidských práv v Virginské deklaraci lidských práv? Kde se vyskytuje právo na soukromý majetek? Která uznává právo na život? Uznává některá z nich svobodu projevu či svobodu vědeckého bádání?
  3. Jaká je základní tematická struktura Articles I-IV federální ústavy USA?
  4. V čem se liší způsob reprezentace obyvatelstva v Senátu a Sněmovně reprezentantů? 
  5. Jak je v popsána úloha electors college a pojem natural born citizen?
  6. Najdete v Americké listině práv (= 10 dodatků) právo na soukromý majetek?
  7. Jak obhajuje Madison v Listech federalistů kap. 14 možnost republiky ve státě s velkou rozlohou? V čem viděl Hamilton v Listech federalistů kap. 15-23 hlavní nevýhody konfederace a jak obhajuje silnou centrální vládu? Jak zdůvodňuje Madison v Listech federalistů kap. 38 absenci listiny práv ve federální ústavě?
  8. V kterém článku Americké listiny práv najedete základní osobní práva? (svobodu vyznání, projevu, bezpečí)? Která z práv, jež chybí v dodatcích, lze dohledat v textu Ústavy USA Articles I-IV? Garantuje Ústava USA svobodu bádání?
  9. Jak zdůvodňuje Madison v Listech federalistů kap. 46-51 oddělení pravomocí?

 

Adam Smith: Otázky k Bohatství národů (1776)

  1. Jak zní výchozí otázka Smithovy knihy?
  2. Co způsobuje bohatství civilizovaných národů?
  3. V čem je příčina úpadku španělského impéria založeného na importu zlata? V čem je příčina prosperity britského impéria?
  4. Ačkoli bývá Smith vykládán jako polemika s plánovaným hospodářstvím, ve skutečnosti uplatňuje jinou klasifikaci hospodářských typů. Jaké tři různé systémy politické ekonomie rozeznává?
  5. Smith bývá vykládán jako obhájce volného trhu. Najděte dvě místa, kde se v knize hovoří o „neviditelné ruce“. Jak tuto metaforu používá? Jaký typ etiky tím prosazuje?
  6. Ve třetí knize se věnuje vzdělání. Přisuzuje mu vůbec nějaký význam? Jsou jeho názory na vzdělání v rozporu s obhajobou etiky „vlastního zájmu“?

 

Immanuel Kant: Otázky k Co je osvícenství? (1784)

  1. Co je dle Kanta „nedospělost“ či „nezletilost“ člověka?
  2. Vybízí Kant esejí k občanské neposlušnosti a rebelii?
  3. Vybízí k nemravnosti a zločinu? Má-li si člověk udávat zákony sám, znamená to, že osvícenec je povýšen nad zákony?
  4. Co má na mysli soukromým a veřejným užíváním rozumu? Podle čeho se pozná soukromé užívání rozumu?
  5. Povoluje Kant říkat vše, nebo jeho esej stanoví nějaké hranice pro svobodu projevu?